Stalo se...   14. 6. 2008 v Jemnici na Barchana
 
           Tady opravdu nevím, jak začít. Celá akce v sobotu na Barchana by se dala shrnout do jediného slova. PARÁDA. Tak proč to více rozpitvávat. Ale pravdou je, že je věčná škoda, že je Barchan jen jednou za rok a navíc kronika by bez zápisu z takové akce byla značně ochuzena, tak se do toho pustím.
           Po příjezdu do Jemnice za sokolovnu mi první padl do rány Myšák, který seděl na kraji pódia, držel kelímek s pivem a pořád si něco notoval. Tak jsem se ho zeptal:,,Čau Myšáku, máš nějakej novej hit?"
Myšák:,,Čau. Jasně že mám. Četl jsem si dneska ve slabikáři a napadlo mě, že by se mohla zhudebnit říkanka, kterou jsem našel u písmenka M," pravil a dál si plácal v rytmu do stehen a do toho drsným hlasem veršoval:,, Máma mele maso, Ema mele maso, táta mele maso, tele mele maso".
Po třech minutách mu ale došla slova, které našel ve slabikáři, proto jsem mu přispěchal na pomoc. ,,Myšáku, když tam můžež dát všechny dvojslabičný slova, zkus to ještě s bábou, dědou, Méďou".
Toho se Myšák skutečně chytil a za chvíli jsme v jeho podání všichni (Moped, Méďa, Muflon, Habi), společně s mámou a bábou, mleli maso.
          Dole u zvukařského pultu se mi dostalo přivítání od Úchyla, který mi znenadání zakřičel do ucha:,,...Vrratáááá!!! a .....Lomááááx!!! Když mi v uchu odlehlo a vrátil se mi částečně sluch, dostalo se mi od Úchyla vysvětlení, že je to momentálně jeho oblíbená reklama z rádia a že s ní takhle straší celé příbuzenstvo a kolegy v práci. Vzhledem k tomu, jak mi drnčelo v palici se nedivím, že se mu to tak daří.
          Sobotní večer na Barchana začal tím, že spustila kapela Bagr. A protože kluci z Bagru začali hezky řízně, měli okamžitě na place tři tanečníky. Myšák, Méďa a Mihuň, si po vzoru třech mušketýrů pořídili stejné kožené klobouky a drželi se kolem ramen a společně hopsali křížem krážem pod pódiem ve stylu kankánu. Když se k nim jako čtvrtý přidal i Úchyl, tak tahle partička vylepšila svůj tanec o podivné úkroky, při kterých kroutili neslušně nohama. Vrcholem pak bylo, když se rozhodli naverbovat přihlížející ochranku, ať jdou tancovat s nimi. Pánové ve stejnokroji zdvořile odmítli, když s úsměvem vysvětlili, že nebýt ve službě, určitě by tancovat šli. Rozparáděná čtveřice tedy zase odhopkala pryč a ochranka se nenápadně přesunula ke schodišti na pódium. Zřejmě s úmyslem zmařit těmto tanečníkům dělat nějaké vylomeniny přímo na pódiu. Když jsem se pak kluků ptal, proč chtěli tancovat zrovna s chlapama z ochranky, dostalo se mi od Mihuně vysvětlení, že v ochrance mají přece taky stejný čepice, což našim čtyřem přátelům v ten moment připadalo velmi ,,cool".
         Moped měl ten večer trochu obavy, že mu spoluhráči z kapely nevydrží až do vystoupení, které bylo naplánováno až po třiadvacáté hodině. Moc se mu nedivím, neboť za pódiem byl naražen sud s pivem a ikdyž nás bylo i s klukama z Bagru dohromady 14, tvořila se neustále u pípy fronta. Právě tam nás Moped nachytal, když jsme společně s Méděm, Mihuněm a Myšákem stáli frontu na pivo. Pomohlo vysvětlení, že se právě snažíme o nový rekord v rychlosti vypití bečky piva ve čtyřech lidech na čas. Moped nás zase překvapil nápadem, že zahájíme své vystoupení v historických hábitech. Přesunuli jsme se proto do kulturáku, kde jsme se měli změnit na různé historické postavy. Výběr kostýmů jsme pak všichni nechali na Mopedovi. Muflon, Méďa, Moped i já jsme dostali různé pláště, jen Myšák měl vybráno takové zvláštní sako. Navíc to sako mělo na zapínání asi tak třicet knoflíčků. Myšák si ho samozřejmě okamžitě navlékl a s úporným funěním začal zapínat.
Po chvíli se ozval:,,Ty, Mopede, já se v tom nějak necejtím. Ono je mě to asi malé."
Moped:,,Myšáku, bodejť. To zapínání patří dozadu, do toho se správně leze jak do svěrací kazajky."
To Myšáka úplně rozhodilo, protože vzápětí začal Mopeda obviňovat, že mu to vybral schválně, aby si z něj pak mohl dělal kašpary. Moped ho chlácholil, že to tak není, ale Myšák stejně celou cestu zpět nepřestal brblat:,,Všichni mají pláště jak doktoři, jen já jsem dostal kazajku se zapínáním, jak pro blázna."
           Výběr kostýmů se dostal na přetřes ještě jednou. Po první písničce, kterou jsme ten večer odehráli, se totiž všichni svlečením pláště dostali opět do civilu, kdežto Myšák musel počkat až do přestávky.
,,To není důstojné, když histerickou postavu hraju až do konce, vyslíct se z toho nemůžu a vy už lítáte po place v tričku", vyčítal pak o přestávce Myšák zubícímu se zbytku kapely.
           Závěrem mohu říct, že celé vystoupení Secretu pak uteklo neuvěřitelně rychle, protože v areálu za sokolovnou vládla opravdu výborná atmosféra. Tu spoluvytvářelo něco kolem tisícovky příznivců. Ti si také vyžádali kapelu Secret k několika přídavkům.