Stalo se...   15. 8. 2008 v Rozseči
 
            Uprostřed léta najednou taková zima, že bys ven ani tchýni nevyhnal. Kvůli dešti a oprávněné obavě, že by si i případní otužilí návštěvníci zábavky stejně drkotající bradou vymlátili něco ze své zubní karty, zábavka byla tedy z venkovního areálu ve Staré Říši přesunuta do sálu v Rozseči. Co nám, po příjezdu do Rozseče, padlo jako první do oka, byla nová vazba rozebrané střechy kulturáku. ,,Šmarjá, co budem dělat, když začne pršet?" děsil jsem se.,,Ten kulturák bez střechy působí festovně, jako krabička od sardinek bez víčka.To tam můžem taky všichni skončit jako v bazénu".
Myšák ani nemrkl a uklidňujícím hlasem odvětil.,,Klid. Kdyby začaly po sále plavat stoly, půjčím ti jako loďku bubínek a pádlo máš z kytary, takže k výčepu bys určitě doplaval."
                                                     
Moped přišel se zajímavým vylepšením svého posedu na pódiu. Obyčejná židle ho odsuzovala k tomu, že mezi námi vypadal jako poradce ministra zdravotnictví. A protože už nechtěl mít hlavu ve výšce herce Jirky Krytináře, přivlekl si s sebou ke zpěvu barovou židli.
                                                     
Smutnou kapitolou na této zábavce bylo společenské působení Úchyla, který měl tak ukrutnou žízeň, že se v podstatě od chlastíčku ani nehnul,
                                                     
až si nebyl schopen vůbec vzpomenout, kolik toho vypil, na čí zdraví to vypil, ani na to, co, kde a s kým to vlastně vypil.
                                                     
Což mělo za důsledek, že jsme si začali říkat:,,No, na toho Úchyla už se nedá koukat. S takovouhle bude za chvíli pod stolem."
                                                     
A on skutečně, zmučen výčitkami svědomí, schoulil se do pozice plodu a začal nad sebou přemýšlet, kde udělal chybu.
                                                     
           Někdy kolem jedenácté hodiny, jsem se přitočil k Méďovi.,,Člověče podívej se na parket. Tam musel někdo vylít alespoň deset piv, taková potopa".
,,To nebude pivčo holečku, venku už asi hodinu prší a někde ve stropě už to asi začíná protýkat."
,,No potěž. Za chvilku tady budou lidi šlapat vodu a Moped si bude moct otevřít půjčovnu loděk."
,,Myslím, že na to taky přišel protože se na to už vymódil", upozornil znovu Méďa a pošilhával mi přitom za záda. A vida! Moped se vytasil s vizáží piráta na odpočinku
                                                     
           Ke konci zábavy zurčely ze stropu rozsečského sálu hezké tři vodopády, které byly lapány do dětských vaniček a zavařovacího hrnce. Dělaly tak pohyblivou dekoraci všem, kteří se ten večer sešli, aby si zatancovali vevnitř a přece tak trochu venku.