Stalo se...   15. 3. 2008 v Hodicích

 
       V kapele naštěstí jen občas zavládne i duch slabomyslnosti, no a není na to lepší terapie, než se společně vyfotit. Takže, ještě než začínáme hrát, v nově zrekonstruované šatně hodického sálu se dějí manévry, jako při vojenském cvičení. ,,Ty si stoupni sem, ty takhle, Muflone ty čum do foťáku a ne na mě," zní Mopedovi povely a zručně s náma míchá jak s nádivkou, aby nás dal do nějaké formace. Nakonec ještě poklepává prstem na místo na garnyži, kam přesně se máme při focení koukat.
                                                  

                                                         

   Asi se předtím šťoural v nose a někteří vidíme v tom místě na garnyži Mopedova holuba, což způsobilo všeobecné veselí, jak jde vidět na fotce. Ovšem Méďa, jak je zřejmé, teprve zaostřuje a Moped si v duchu říká:,,..kurňa, šálí mě zrak?".......
                                                         
    .......Méďa už zaostřil také, já ukazuji velikost spatřeného objektu..........
                                                        

   .......a Myšák závidí.............
                                                        

  ...až se nakonec ukáže, že je Mopídek čistotný chlapec a my viděli jen nějakou omrzlou muchu.
                                                        
         Méďa poněkud změnil svou ,,image" a zřejmě proto se chlubí svými novými ozdobami - úplně úža fungl novou basou s aktivní elektrikou a zkrácenou bradkou. Myslím, že se i se zbytkem kapely shodneme, že jestli bude Medvěd zlobit a nadále škubat během hraní struny, tak mu naopak zkrátíme basu a zaktivníme bradku.
        Naši, jinak skvělí technici Broňa s Mihuněm, hned při první písničce pustili výrobník mlhy takovým způsobem, že u nás vyvolali dost vážné hřbitovní chrchlání. Za chvíli na pódiu zavládla mlha, jak na šumavských blatech a sál nám zmizel z očí. Nakonec mlha zhoustla tak, že dohlídnout na metr od sebe bylo stejně jednoduchý, jako plavat v betonu. To mělo za následek, že je oba Moped obvinil, že z nás chtějí schválně udělat partu dvounohejch uzenáčů, což oba razantně odmítli s tím, že jenom chtěli vyzkoušet, jak to bude vypadat, když na nás nebude během hraní raději vidět.
        Celá zábava v Hodicích se odehrála v duchu oslavy svátku všech Josefů, Pepů a Pepíků, čehož si kapela, spolu s ostatními účastníky josefské zábavy, řádně užívala. Když se něco po půlnoci sál už zcela zaplnil, byly všechny vstupenky losovány o výhry, které jsme pro návštěvníky nachystali. O další pauzičce pozval Moped celou kapelu na panáčka, což jsme všichni, kteří neřídíme, přijali s povděkem. Kdoví taky, kdy se v Mopedovi tahle dobrosrdečnost opět probudí. Musím podotknout, že ke konci zábavky začalo být zřejmé, že i v kapele máme pár utajených Josefů a já proto tímto navrhuji kapelní opatření:,,Každý muzikant, pokud bude osoba podnapilá, bude povinnen chodit klikatě a nesmí přímou chůzí klamat spoluhráče v kapele."
          Vrchol večera zřejmě nastává při debatě, kdy se mě Moped snažil v šatně přesvědčit, že bude zpívat upraven jako marihuanová babička a já se z něho snažím po dobrým dostat souřadnice jeho rodné planety.
                                                          
        Zábavka v Hodicích tedy dopadla nad očekávání dobře a já na závěr tímto děkuji svým mladším kolegům Muflonkovi a Méďovi, že nenechali svého zcela vyčerpaného kolegu na sále, ale odtáhli ho smykem za obočí do auta k zaslouženému spánku.:-)